Co je Intrastat

Intrastat lze také popsat jako statistický systém sledující pohyb zboží mezi členskými státy EU, to je mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU, pokud toto zboží bylo odesláno z ČR do jiného členského státu EU nebo bylo přijato do ČR z jiného členského státu EU, přičemž skutečně přestoupilo státní hranici ČR. Výjimkami z tohoto základního pravidla jsou případy, kdy zboží dočasně vstoupí do České republiky pouze z dopravních důvodů (tranzituje přes ČR) nebo se jedná o tzv. zvláštní druhy zboží či zvláštní pohyby zboží. Do Intrastatu tak připadá v úvahu vykazovat i údaje o zboží, které fakticky nepřestoupilo hranici ČR, jedná-li se a zásobování lodí nebo letadel, změny v ekonomickém vlastnictví lodí a letadel a za určitých podmínek i obchod s mořskými produkty, dodávky pro a ze zařízení na volném moří a kosmické lodi.

Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve sběru některých údajů a způsobu jejich vykazování, ve výši prahů pro vykazování, při jejichž nedosažení zpravodajská jednotka údaje do Intrastatu neposkytuje, v používání dalších osvobozujících prahů).

Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje především používají:

Podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně
Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod
Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země
Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informacíuživatelům
Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky
Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance
Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnýmizeměmi
Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je používají především pro hájení zájmů svých členů
Každý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance ČR, případně chce vědět, jak si ČR země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU

Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány na internetových stránkách ČSÚ v části "Databáze, registry" pod označením "Databáze zahraničního obchodu".

a) oddělené vykazování údajů zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží podle směru jeho pohybu přes hranici ČR;
b) vykazování údajů o zboží, které skutečně přestoupilo státní hranici ČR, přičemž pokud zboží nepřestoupí přes státní hranici ČR, vykazují se údaje o něm do Intrastatu pouze ve výjimečných případech, které se dotýkají vykazování údajů o změně ekonomického vlastnictví letadla nebo lodě, o dodávkách zásob pro lodě a letadla, o prodeji nákupu mořských produktů, o dodávkách zboží na a ze zařízení na volném moři a o odeslání nebo přijetí kosmické lodi;
c) zařazování (označování) zboží do podpoložek kombinované nomenklatury odpovídajících povaze a stavu zboží, v jakém se nachází v době jeho přijetí nebo odeslání, s výjimkou při zařazování některých zvláštních druhů zboží nebo při zvláštních pohybech zboží;
d) uvádění takových informací o zboží vykazovaném do Intrastatu, které o něm zpravodajská jednotka má prokazatelně k dispozici v době, kdy je vykazuje;
e) že se do Intrastatu dodatečně nepromítají skutečnosti, související s nakládáním se zbožím v době po vykázání údajů o něm, ledaže by takové skutečnosti byly spojeny s dalším přechodem daného zboží přes státní hranici ČR, které by se vykázat do Intrastatu mělo;
f) vykazování i skutečností, že za příslušné referenční období (kalendářní měsíc) zpravodajská jednotka žádné údaje do Intrastatu zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží vykazovat nemá (podávání negativních hlášení);
g) že rozhodující pro určení, za který měsíc se mají údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Výkazu pro Intrastat uvést, jsou termíny odeslání nebo přijetí zboží, ne termíny plateb za ně;
h) že za chybné se považuje jak neuvedení předepsaných údajů do Výkazu pro Intrastat, tak i vykázání takových informací, které se vůbec do Intrastatu uvádět neměly nebo byly ve Výkazu pro Intrastat uvedeny chybně. Chybou je proto i podávání Výkazu pro Intrastat před vznikem povinnosti a rovněž po skončení povinnosti zpravodajské jednotky k vykazování údajů do Intrastatu.

- kontrakty a jiné smlouvy nebo objednávky, které většinou určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, zpracování, opravu atd. a v nichž se obecně uvádějí mezi kupujícím a prodávajícím dohodnuté dodací podmínky (způsob dodání zboží), informace o druhu a provedení zboží, druhu obchodní operace atd.;
- prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a měnou, ve které je za zboží placeno, případně i s dalšími údaji o zboží a vykazované obchodní transakci;
- dopravní dokumenty (např. CMR) a dodací listy často dokazující uskutečnění dané transakce a obsahující i informace o množství zboží, způsobu jeho dopravy, o termínu dodávky apod.;
- přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty.

Povinnost vykazovat data pro Intrastat může vzniknout také zpravodajským jednotkám, které jsou osobami registrovanými k DPH současně v ČR i v jiném členském státě a v ČR nemají své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, nebo i zahraničním osobám s daňovou povinností k DPH v ČR, pokud se registrovaly k DPH a DIČ jim přidělil Finanční úřad pro Prahu 1. Místně příslušným celním úřadem pro odevzdávání Výkazů pro Intrastat i pro registraci k elektronickému předávání těchto Výkazů je pro tyto zpravodajské jednotky Celní úřad Praha 1, Washingtonova 11, 110 00 Praha 1.

Povinnost vykazovat data pro Intrastat vzniká osobám (právnickým i fyzickým) pokud jsou registrovány či identifikovány k DPH v ČR, odeslaly zboží do jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského státu, a to v hodnotě dosahující prahu pro vykazování údajů do Intrastatu.

Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Výkazů pro Intrastat je vždy právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu s partnerem z jiného členského státu, na jejímž základě došlo k odeslání nebo přijetí zboží.

Za takovou smlouvu nelze ovšem považovat smlouvu o přepravě zboží. Pokud se přijetí nebo odeslání zboží neuskutečňuje na základě smlouvy, je zpravodajskou jednotkou ta právnická nebo fyzická osoba, která odesílá, zajišťuje odeslání, přebírá nebo zajišťuje přijetí zboží. Povinnosti zpravodajské jednotky k uvedení údajů do Intrastatu vznikají také osobě, která si odesílá nebo přijímá zboží, kterého je vlastníkem a jehož odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou vlastnictví.

Údaje o odeslaném zboží, jehož dodání se musí uvést do přiznání k DPH, vykazuje do Intrastatu vždy jen ta zpravodajská jednotka, které vznikla povinnost uvedení údajů o daném zboží do přiznání k DPH. Podobně údaje o přijatém zboží, jehož pořízení se přiznává k DPH, vykazuje do Intrastatu ta zpravodajská jednotka, která má za povinnost přiznat jeho pořízení do přiznání k DPH. Přitom není rozhodující, vykazují-li se do přiznání k DPH údaje o zboží přímo jako jeho dodání nebo pořízení, nebo jsou sem uváděny spolu s poskytnutou službou nebo jako součást poskytované služby (například provedení práce na věci movité či zboží dodávané nebo nakupované s montáží).

Zpravodajskou jednotkou se tak například stává osoba, která údaje o odeslaném nebo přijatém zboží uvádí do přiznání o DPH s rozlišením, že se jedná o dodání zboží do jiného členského státu či o pořízení zboží z jiného členského státu, případně ta zpravodajská jednotka, která uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o poskytnutí prací na movité věci (zajišťuje nebo objednává si ve vztahu k partnerovi z jiného členského státu zpracování dle smlouvy) nebo se jinak podílí na odeslání nebo přijetí zboží na základě vztahu se zahraničním partnerem.

Zpravodajská jednotka však nevykazuje do Intrastatu údaje o přijatém zboží, pokud je pouze jeho příjemcem (adresátem), to znamená, že na její adresu je sice dopravováno zboží přímo z jiného členského státu, ale daňový doklad jí na takové zboží vystavuje prodávající (dodavatel) s tuzemským DIČ (nákup zboží v jiném členském státě nebo přemístění svého obchodního majetku z jiného členského státu provádí jiná osoba než adresát přijímaného zboží, ke kterému je zboží z jiného členského státu přímo dopraveno).

Stejně tak do Intrastatu nevykazuje údaje o odeslaném zboží jeho odesílatel (dodavatel), pokud je z jeho adresy sice zboží dopravováno přímo do jiného členského státu, ale daňový doklad prodávající vystavuje na kupujícího s tuzemským DIČ, ne na osobu z jiného členského státu (prodej zboží do zahraničí provádí jiná osoba než odesilatel).

Povinnost vykazování údajů do Intrastatu může zpravodajské jednotce vzniknout samostatně pro odeslané zboží, samostatně pro přijaté zboží nebo jak za odeslané, tak i za přijaté zboží současně. Proto některé zpravodajské jednotky mají povinnost vykazovat údaje do Intrastatu jen o odeslaném zboží, některé jen o přijatém zboží a jiné vykazují údaje o obou směrech pohybu zboží přes hranice ČR.

Každý vznik povinnosti vykazování údajů do Intrastatu z důvodů dosažení prahu pro vykazování se písemně oznamuje před předáním prvního Výkazu celnímu úřadu místně příslušnému zpravodajské jednotce dle přílohy č. 2 a 3 k zákonu č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Údaje za měsíce předcházející měsíci dosažení prahu pro vykazování se do Intrastatu nevykazují.

Vznikla-li zpravodajské jednotce v průběhu kalendářního roku povinnost vykazovat údaje do Intrastatu, trvá jí tato povinnost až do konce roku, v němž prahu pro vykazování v součtu za celý rok nedosáhla. Proto povinnost vykazování údajů do Intrastatu trvá zpravodajské jednotce nejméně ještě celý následující kalendářní rok po roce, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování.

Do limitu prahu pro vykazování se počítají údaje o zboží, o kterém zpravodajská jednotka uvádí údaje do Výkazu pro Intrastat nebo by je uváděla, pokud jí již povinnost vykazování údajů do Intrastatu dříve vznikla. Pro určení (výpočet) prahů pro vykazování lze k přepočtu z cizí měny na Kč použít směnné kurzy pro vedení účetnictví, pro přiznání k DPH nebo pro přepočet celní hodnoty.

Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, se tak určují na základě výsledků vlastního sledování zpravodajské jednotky. Je to celkový součet fakturované hodnoty, o kterém zpravodajská jednotka musí nebo by musela do Intrastatu vykazovat údaje v období od 1. ledna každého kalendářního roku anebo ode dne přidělení DIČ.

Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, si pro určení, kdy zpravodajské jednotce případně končí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží, musí zpravodajská jednotka také určit sama. V takovém případě se práh pro vykazování rovná celkovému součtu fakturované hodnoty všeho odeslaného nebo přijatého zboží, o kterém zpravodajská jednotka vykázala údaje do Intrastatu od 1. ledna do 31. prosince každého kalendářního roku.

Do výše prahu pro vykazování se proto započítávají nejen hodnoty nakupovaného nebo prodávaného zboží, ale například i hodnoty zboží vráceného nebo posílaného náhradou za původně chybně dodané, stejně jako zboží určeného ke zpracování dle smlouvy nebo vraceného ve formě zušlechtěných výrobků apod. Naopak do výše prahu se nepočítají údaje o zboží, které se do Výkazu pro Intrastat vůbec neuvádějí, jako například o bezúplatných obchodních vzorcích, obalech, které mají vratný charakter, zboží určeném k opravě nebo údržbě atd.

Dojde-li k dosažení prahu pro vykazování odesláním nebo přijetím zboží v rozebraném stavu, které zpravodajská jednotka vykazuje do Intrastatu způsobem popsaným v části 19.3. této příručky, Výkazy pro Intrastat začne zpravodajská jednotka předávat příslušnému celnímu orgánu za měsíc, ve kterém odeslala nebo přijala poslední část rozebraného zboží. Ve Výkazu je třeba uvést celkovou hodnotu celého výrobku v rozebraném stavu, i když jeho skutečné odeslání nebo přijetí po částech probíhalo před vznikem povinnosti pro zpravodajskou jednotku uvádět údaje do Intrastatu. Hodnota zboží v rozebraném stavu, odeslaného nebo přijatého dříve než vznikla povinnost jeho vykázání do Intrastatu, tak vůbec neovlivňuje termín předání prvního výkazu pro Intrastat, i když by se jednalo o hodnotu převyšující stanovený práh pro vykazování.

Zpravodajské jednotce končí také povinnost vykazování údajů do Intrastatu od měsíce následujícího po měsíci jejího zániku, který má za povinnost písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu. Zánik zpravodajské jednotky a jejích povinností spojených s vykazováním údajů do Intrastatu je vázán na zánik DIČ k DPH. Při zrušení DIČ a přidělení nového se proto postupuje stejně, jako by zpravodajská jednotka zanikla a došlo by k vytvoření zpravodajské jednotky zcela nové, která začíná vykazovat údaje do Intrastatu až po dosažení prahu pro vykazování. Toto pravidlo je třeba uplatnit i při sloučení zpravodajské jednotky s jiným subjektem nebo při jejím rozdělení.

Při skupinové registraci k DPH postupují členové skupiny, jejichž DIČ nebude již dále používáno pro DPH, při vykazování Intrastatu stejně, jako kdyby došlo k jejich zrušení. Písemně oznámí tuto skutečnost svému místně příslušnému celnímu úřadu a poslední Výkaz pro Intrastat odešlou nebo podají s dále nepoužívaným DIČ za měsíc předcházející měsíci vzniku dané skupiny nebo jejich vstupu do ní.

Lze shrnout, že povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu za přijaté anebo odeslané zboží má zpravodajská jednotka vždy do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování a ještě celý kalendářní rok následující. Po roce, ve kterém od jeho počátku zpravodajská jednotka prahu pro vykazování nedosáhla, jí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném anebo přijatém zboží končí a za leden následujícího roku již žádný Výkaz pro Intrastat nepředává. To samozřejmě za předpokladu, že již za leden znovu nedošlo k dosažení některého z prahů pro vykazování, případně i prahů obou.

Zpravodajská jednotka, které na základě její přeměny (sloučení, rozdělení apod.) bylo přiděleno nové DIČ, je považována za nový subjekt a údaje do Intrastatu začne vykazovat až po dosažení prahu pro vykazování, jehož výši si začne počítat ode dne přidělení DIČ.

Při sloučení dvou nebo více zpravodajských jednotek se povinnost vykazování údajů do Intrastatu řídí DIČ, které bude nový sloučený subjekt používat.

Zpravodajská jednotka s novým DIČ začne vykazovat až po dosažení příslušného prahu pro vykazování.

Při převzetí DIČ některé ze slučujících se jednotek naváže nový sloučený subjekt na počítání prahu té zpravodajské jednotky, která dané DIČ používala dříve, nebo pokračuje dále ve vykazování, pokud se k tomuto DIČ povinnost uvádět údaje do Intrastatu již vázala.

Převzetí dohledu nad zpravodajskou jednotkou správcem konkurzní podstaty nebo ukončení její obchodní činnosti nezapsané do obchodního rejstříku, registru živnostenského podnikaní apod. nijak povinnosti k vykazování údajů do Intrastatu nemění.

Skutečnosti písemně oznamované celnímu úřadu

Zpravodajská jednotka je povinna bezodkladně písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu

- změnu (přeměnu) své obchodní firmy
- změnu svého názvu
- změnu své adresy
- ukončení platnosti svého DIČ k DPH
- každý vznik povinnosti vykazovat údaje do Intrastatu při dosažení prahu pro vykazování jak pro odeslané, tak i pro přijaté zboží

Každý vznik povinnosti vykazovat údaje pro Intrastat z důvodů dosažení některého z prahu pro vykazování je zpravodajská jednotka povinna písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději ve lhůtě stanovené pro předání prvního Výkazu pro Intrastat. Takové oznámení zpravodajská jednotka provádí jak při dosažení prahu pro vykazování o odeslaném zboží, tak i při dosažení prahu pro vykazování o zboží přijatém, při prvním i opakujícím se vzniku této povinnosti (například po nevykazování údajů, ke kterému došlo nedosažením prahu pro vykazování v minulém roce) i pokud se jedná o jednorázové dosažení prahu pro vykazování (podání jednorázového výkazu).

Pro písemné oznámení skutečností uvedených v předchozích dvou odstavcích není stanoven žádný tiskopis ani zvláštní forma. Oznámení může zpravodajská jednotka zaslat svému místně příslušnému celnímu úřadu poštou nebo mu je přímo předat. Při osobním předání na celním úřadě je vhodné si tuto skutečnost nechat od pracovníka celního úřadu přebírajícího danou písemnost potvrdit.

1. ve kterém došlo k odeslání zboží z ČR do jiného členského státu nebo k přijetí zboží do ČR z jiného členského státu nebo

2. měsíc následující po měsíci, ve kterém došlo k odeslání nebo přijetí zboží, pokud je měsícem, ve kterém zpravodajská jednotka má povinnost přiznat k DPH dodání zboží do jiného členského státu nebo přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu.

Pokud k platbě za zboží dojde dříve než k jeho fyzickému dodání, do Intrastatu se údaje o takovém zboží vykazují až v měsíci jeho skutečného odeslání nebo přijetí, ne v měsíci provedení příslušné platby nebo vystavení daňového dokladu. V případech, kdy se odeslání zboží k DPH nepřiznává jako jeho dodání do jiného členského státu nebo se přijetí zboží neuvádí do přiznání k DPH jako jeho pořízení z jiného členského státu, je referenčním obdobím pro vykazování údajů do Intrastatu vždy kalendářní měsíc, ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR nebo k jeho odeslání z ČR.

Pravidla o tzv. Jednorázovém výkazu se uplatňují zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží. I jednorázové dosažení kteréhokoliv z prahů pro vykazování je třeba písemně oznámit místně příslušnému celnímu úřadu. Do písemného oznámení je třeba uvést, že se bude jednat o jednorázový Výkaz.

Za jednorázové přijetí nebo odeslání zboží se považuje i přijetí nebo odeslání několika zbožových zásilek v rámci jedné ucelené dodávky a to i v případech, kdy k takovému přijetí nebo odeslání dochází v průběhu dvou referenčních období.

Jednorázový Výkaz pro Intrastat lze také podat, jedná-li se o zboží v rozebraném stavu (tzv. rozloženou zásilku zboží) přijaté nebo odeslané v průběhu několika kalendářních měsíců. V takovém případě se Jednorázový výkaz podá za měsíc, ve kterém byla přijata nebo odeslána poslední část zboží v rozebraném stavu a uvede se do něj kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží "ZR".

Zpravodajská jednotka, která pravidelně vykazuje údaje o Intrastatu jen o odeslaném nebo jen o přijatém zboží a jednorázově dosáhne prahu pro vykazování na tom směru pohybu zboží, na kterém povinnost pravidelného předávání Výkazů pro Intrastat nemá, musí, musí Jednorázový výkaz předat celnímu úřadu ve stejném termínu a pomocí stejné programové aplikace jako běžný Výkaz (do 12. pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období).

Zpravodajská jednotka, která vůbec nevykazuje údaje do Intrastatu a po jednorázovém (příležitostném) dosažení prahu pro vykazování má povinnost podat Jednorázový výkaz, může ho vyhotovit a předat svému místně příslušnému celnímu úřadu v listinné podobě na předepsaném tiskopise. Pro vykázání údajů do Intrastatu o jednorázově odeslaném zboží je určen jiný tiskopis než pro údaje o jednorázovém přijetí zboží.

Vzory tiskopisů Jednorázového výkazu jsou uvedeny v příloze č. 4 k vyhlášce č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by výjimečně na Jednorázovém výkazu měly být uvedeny údaje na více jak 15. řádcích, nelze takový Výkaz podat v listinné podobě, ale musí být vyhotoven a předán elektronicky.

Tiskopisy Jednorázových výkazů se vyplňují psacím strojem, tiskem nebo jinak strojopisem. Vypsat je lze i ručně, tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejlépe čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné sloupce vyhrazeny. Údaje uvedené ve Výkazu pro Intrastat nesmějí být mazány, ani přepisovány.

Dojde-li proti předpokladům do konce kalendářního roku, ve kterém byl celnímu úřadu předán Výkaz s označením "JEDNORÁZOVÝ", k dalšímu přijetí nebo odeslání zboží, vzniká zpravodajské jednotce povinnost k předávání Výkazů pro Intrastat dle pravidel uvedených v předchozích odstavcích. To znamená, že se stává zpravodajskou jednotkou s povinností předávat celnímu úřadu za každý kalendářní měsíc příslušný Výkaz pro Intrastat, ať už s údaji o odeslaném anebo přijatém zboží nebo negativní hlášení, a to až do konce daného kalendářního roku a ještě celý další rok, nedosáhne-li v tomto dalším roce prahu pro vykazování. Negativní hlášení o odeslání nebo přijetí zboží za měsíce mezi příležitostným a dalším odesláním nebo přijetím se dodatečně nevyhotovují a nepředávají.

Jednorázové výkazy předávané celním úřadům na tiskopisech v listinné podobě musí být předány tak, aby je celní úřad obdržel do desátého pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období. Při zasílání poštou je třeba počítat s dobou, kterou pošta potřebuje na doručení. Za pozdní dodání Výkazu pro Intrastat je vždy odpovědná zpravodajská jednotka.

Jednorázové výkazy vyhotovené na tiskopisech v listinné podobě se předávají nebo zasílají místně příslušnému celnímu úřadu.

K Výkazům pro Intrastat předávaným celním úřadům se nepřikládají žádné přílohy, jako jsou faktury, osvědčení, dodací listy apod. Ty si může zpravodajská jednotka přiložit k uchovávané kopii Výkazu v zájmu snazšího průběhu možné následné kontroly správnosti a úplnosti údajů vykázaných do Intrastatu. Tuto kontrolu jsou oprávněny provádět celní orgány.

Rozsah zastupování je smluvní záležitostí mezi zpravodajskou jednotkou a jejím zástupcem. Plná odpovědnost zpravodajské jednotky za správné provádění Intrastatu se přenesením činností spojených s jeho prováděním na zástupce nesnižuje.

Zbožím se statusem Společenství je zboží:

úplně získané nebo vyrobené na území Společenství

zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné celním orgánem kteréhokoliv z členských států EU do volného oběhu

zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného v předchozích odrážkách.

(Viz též ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů).

Do Intrastatu se tak vykazují údaje o zboží, které nepodléhá celnímu dohledu, nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení, ani mu nebylo celními orgány přiděleno celně schválené určení spojené s jeho následným vývozem do třetí země.

Případy, které připouštějí předpisy EU a v nichž by se za určitých podmínek mohly do Intrastatu uvádět i údaje o zboží, které je propuštěno do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, se v ČR mohou vyskytnout jen zcela ojediněle a pouze při přijetí zboží z jiného členského státu, ve kterém bylo dané zboží propuštěno do některého z uvedených celních režimů a následně dočasně přijato do České republiky v souladu s podmínkami daného režimu stanovenými propouštějícím celním orgánem.

Za zboží se považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie.

S výjimkou některých zvláštních druhů zboží a zvláštních pohybů zboží (lodě, letadla, zboží dodávané do lodí a letadel, mořské produkty, zařízení na volném moři a kosmické lodi) se do Výkazů pro Intrastat uvádějí pouze údaje o zboží, které skutečně přestoupilo přes státní hranice ČR, přičemž se nezdržuje v tuzemsku pouze z důvodů dopravních.

Do Výkazu pro Intrastat o odeslaní se uvádějí informace o zboží Společenství, které opustilo území ČR do jiného členského státu, a to i o zboží, které bylo v ČR propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, který se označuje v Intrastatu jako stát určení.

Do Výkazů pro Intrastat o odeslání zboží je nutné uvádět i údaje o zboží, které je vyváženo do třetí země a při opuštění ČR není ještě propuštěno do některého z vývozních celních režimů, protože toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě.

Při přijetí zboží se uvádějí do Výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které vstoupilo na území ČR a není pod celním dohledem (není například v celním režimu tranzitu) a také není přes ČR pouze prováženo z důvodů dopravních.

Za přijaté zboží, které se musí vykázat do Intrastatu, se považuje i zboží dovezené ze třetí země, pokud bylo před přijetím v ČR propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě, ve kterém získalo status Společenství (případně tam bylo i vyměřeno clo). Zemí odeslání bude v tomto případě členský stát, ze kterého bylo zboží přímo dopraveno do ČR.

Zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu nemusí být pouze předmětem obchodních operací. Zpravodajská jednotka je povinna poskytovat do Intrastatu informace o zboží bez ohledu na to, zda je jeho dodání spojeno s peněžní transakcí nebo jinou náhradou, či nikoliv. Stejně tak se do Intrastatu vykazují i údaje o zboží, jehož přijetí nebo odeslání není spojeno se změnou jeho vlastníka.

Do Výkazu pro Intrastat se uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí zboží, které je prodáváno osobám nebo nakupováno od osob, které nejsou vůbec registrované nebo identifikované k DPH, je-li prokazatelné a jednoznačné, že zboží bylo odeslané do jiného členského státu EU nebo přijaté z takového státu.

Vracení zboží a posílání náhradního zboží, například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru, v jakém je vracené nebo náhradní zboží skutečně dopravované. To znamená, že zboží přijaté z jiného členského státu do ČR z důvodů vrácení původně z ČR odeslaného zboží, nebo zboží přijaté do ČR jako náhrada za jiné původně přijaté zboží, se vykazují zásadně do Výkazů pro Intrastat na přijetí zboží. Naopak zboží vracené z ČR do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu, jako náhradní za původně tam odeslané zboží, se vždy vykazuje do Výkazů pro Intrastat na odeslání zboží.

Pokud je vraceno zpět zboží v nezměněném stavu (nepřepracované), které bylo přijato nebo odesláno ve stejném kalendářním měsíci jako došlo k jeho vrácení, je uvedení údajů o přijetí a zpětném odeslání nebo o odeslání a zpětném přijetí takového zboží do Výkazů nepovinné.

Předmětem vykazování do Intrastatu jsou i pravidelné dodávky novin, časopisů a podobných periodik, i když je za ně úhrada prováděna předplatitelským způsobem. Do Výkazu pro Intrastat se vykazuje přijetí těchto předplacených periodik vždy za měsíc, ve kterém byly skutečně obdrženy. Odeslání předplacených periodik se vykazuje vždy za referenční období, ve kterém byly odeslány odběrateli.

Do Intrastatu se tak vykazují údaje zejména o následujícím zboží přijatém z jiného členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu:

nakupovaném a prodávaném

- určeném ke zpracování dle smlouvy (k zušlechtění) a vraceném po zpracování dle smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací - v rámci finančního leasingu

v souvislosti s vyřizováním reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží

dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování

dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací

dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu

v rámci dodávek do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů, včetně tzv. "call of stock"

v souvislosti s jeho pouhým uskladněním, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi

k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců (například zboží bezplatně zapůjčené na dobu delší než 2 roky nebo zboží na operativní leasing delší než dva roky)

jedná-li se o obchodní majetek přemísťovaný z jiného členského státu do ČR nebo z ČR do jiného členského státu.

Do Výkazu pro Intrastat se jako přijaté zboží nevykazuje zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v ČR nebo mu v ČR české celní orgány přidělí jiné celně schválené určení. To je zboží, které se musí předkládat k provedení celního řízení celnímu úřadu v ČR a většinou se při přestupu hranice ČR nachází v celním režimu tranzitu.

Do Výkazu pro Intrastat se jako odeslané zboží nevykazuje zboží vyvážené do třetí země, které je propuštěno do vývozního celního režimu celními orgány v ČR.

Stejně tak se do Výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které přes ČR pouze tranzituje, to znamená, že přes území ČR pouze projíždí z důvodů dopravních. Nachází-li se v době tohoto tranzitu zboží pod celním dohledem (například je propuštěné do celního režimu tranzitu) nebo se jedná o zboží Společenství tranzitující přes ČR bez celního dohledu pouze z důvodů dopravních, není rozhodující.

Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijatém z území, které není součástí území Společenství podle Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, nebo i když jsou součástí území Společenství, tato směrnice se na ně také nevztahuje a v souladu s ustanovením článku 206 nařízení Komise (EHS) č 2454/93 se při obchodu zbožím Společenství s těmito územími používá JSD, podobně jako při vývozu nebo dovozu zboží ve vztahu k třetím zemím. Jedná se o tato území:
Kanárské ostrovy Francouzské zámořské departementy (Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana)
Normanské ostrovy
Hora Athos
Alandy
Ostrov Helgoland
Území Büsingen
Ceuta
Melilla
Livigno Campione d'Italia
Italské vody jezera Lugano

a) měnové zlato;
b) platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, včetně prostředků, které jsou platbami za služby (například poštovné daně, uživatelské poplatky);
c) zboží pro přechodné použití či po něm, při splnění všech následujících podmínek: 1. není plánováno či uskutečněno žádné jeho přepracování, 2. předpokládaná doba jeho přechodného použití není delší než 24 měsíců, 3. odeslání nebo přijetí tohoto zboží se nepřiznává k DPH jako jeho dodání nebo pořízení;
d) zboží, které se pohybuje (dopravuje) mezi ČR a mezinárodními organizacemi, zastupitelskými orgány ČR a národními ozbrojenými silami ČR umístěnými v jiných členských státech;
e) zboží, které si odesílají a přijímají mezinárodní organizace, zastupitelské orgány a národní ozbrojené síly cizích států, které hostí ČR;
f) zboží použité jako nosiče informací (např. s nahraným softwarem), které jsou vyvinuté a zpracované na zakázku odběratele nebo nejsou předmětem obchodních transakcí, případně se jedná o doplňky předešlých dodávek, jako jsou třeba aktualizace, u kterých není příjemci toto zboží fakturováno (například flash disky, DVD, CD, filmy, plány, nebo audio a video kazety);
g) software stahovaný z internetu nebo dodávaný elektronicky e-mailem;
h) bezplatné dodávky reklamního materiálu a obchodních vzorků;
i) bezplatné dodávky zboží, které samo o sobě není předmětem obchodní transakce, jestliže jediným účelem jeho přijetí nebo odeslání je příprava nebo podpora následné obchodní transakce;
j) zboží pro opravu a po ní, a s ní související náhradní díly. Oprava zahrnuje uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem operace je prosté udržení zboží v provozuschopném stavu; to může zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale žádným způsobem nemění povahu zboží;
k) dopravní prostředky, které při výkonu své činnosti překračují státní hranici.

Ačkoliv to není stanoveno žádným předpisem, je často výhodné si k uchovávaným kopiím Výkazů pro Intrastat přikládat doklady nebo kopie dokladů, podle kterých lze následně prokázat správnost údajů uvedených ve Výkazech. Může to významně přispět k usnadnění a urychlení případné následné kontroly Výkazů pro Intrastat, kterou mohou provádět celními orgány.