Co je Intrastat

Intrastat sbírá a zpracovává data pro statistiku obchodu se zbožím a zahrnuje i sběr údajů o pohybu zboží, které přímo předmětem obchodu mezi obchodními partnery z různých členských států není. Do Intrastatu se tedy vykazují údaje o přesunech zboží a elektrické energie mez státy EU, ale i o zboží, které fakticky hranice nepřestoupilo, jedná-li se a zásobování lodí nebo letadel, změny v ekonomickém vlastnictví lodí a letadel a za určitých podmínek i obchod s mořskými produkty, dodávky pro a ze zařízení na volném moři a kosmické lodi.

Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve sběru některých údajů a způsobu jejich vykazování, ve výši prahů pro vykazování, při jejichž nedosažení zpravodajská jednotka údaje do Intrastatu neposkytuje, v používání dalších osvobozujících prahů).

a) oddělené vykazování údajů zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží podle směru jeho pohybu přes hranici daného státu EU;
b) vykazování údajů o zboží, které skutečně přestoupilo hranici státu EU, přičemž pokud zboží nepřestoupí přes státní hranici, vykazují se údaje o něm do Intrastatu pouze ve výjimečných případech, které se dotýkají vykazování údajů o změně ekonomického vlastnictví letadla nebo lodě, o dodávkách zásob pro lodě a letadla, o prodeji a nákupu mořských produktů, o dodávkách zboží na a ze zařízení na volném moři a o odeslání nebo přijetí kosmické lodi;
c) zařazování (označování) zboží do podpoložek kombinované nomenklatury odpovídajících povaze a stavu zboží, v jakém se nachází v době jeho přijetí nebo odeslání, s výjimkou při zařazování některých zvláštních druhů zboží nebo při zvláštních pohybech zboží;
d) uvádění takových informací o zboží vykazovaném do Intrastatu, které o něm zpravodajská jednotka má prokazatelně k dispozici v době, kdy je vykazuje;
e) fakturovaná hodnota se do Intrastatu uvádí vždy bez DPH, a to i v případech kdy je kupujícím neplátce DPH a celková fakturovaná částka DPH obsahuje. Dále se do fakturované hodnoty nezahrnují poplatky za servis, montáž nebo instalaci, pokud jsou účtovány spolu s dodáním zboží. Fakturovaná hodnota je v Intrastatu vykazována pouze jako samotná hodnota zboží;
f) vykazování skutečnosti, že za příslušné referenční období (kalendářní měsíc) zpravodajská jednotka žádné údaje do Intrastatu vykazovat nemá(podávání negativních hlášení ve směru přijetí nebo odeslání);
g) rozhodující pro určení, za který měsíc se mají údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do výkazu pro Intrastat uvést, je měsíc odeslání nebo přijetí zboží nebo měsíc kdy dojde ke zdanitelnému plnění pro účely DPH;
h) za chybné se považuje jak neuvedení předepsaných údajů do výkazu pro Intrastat, tak i vykázání takových informací, které se vůbec do Intrastatu uvádět neměly nebo byly ve výkazu pro Intrastat uvedeny chybně.

Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu jednotlivých zemí EU. Zveřejněné údaje především používají:

Vlády členských zemí EU k monitorování průmyslové výkonnosti a k navrhování hospodářské politiky.
Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod.
Evropská centrální banka, národní banky pro potřeby sestavení platební bilance,exportní rady a další finanční instituce.
Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země.
Statistické úřady zemí EU pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům.
Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi.
Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je používají především pro hájení zájmů svých členů.
Podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti podnikání.
Hromadné sdělovací prostředky, národní ekonomické a výzkumné instituce a každý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance, případně chce vědět, jak si daná země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU.

Údaje o zahraničním obchodu jsou zveřejňovány na internetových stránkách Eurostatu v části Mezinárodní obchod se zbožím.

Co je podkladem pro Intrastat aneb co se kontroluje když přijde kontrola z celnice:

- přijaté a vydané faktury v rámci EU s uvedenou hodnotou a měnou, ve které je za zboží placeno, případně s dalšími údaji o zboží a vykazované obchodní transakci;
- kontrakty a jiné smlouvy nebo objednávky, které většinou určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, zpracování, opravu atd. a v nichž se obecně uvádějí mezi kupujícím a prodávajícím dohodnuté dodací podmínky (způsob dodání zboží), informace o druhu a provedení zboží, druhu obchodní operace atd.;
- dopravní dokumenty (např. CMR) a dodací listy často dokazující uskutečnění dané transakce a obsahující i informace o množství zboží, způsobu jeho dopravy, o termínu dodávky apod.;
- přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty.

Příslušné předpisy o Intrastatu označují takové subjekty jako zpravodajské jednotky. Těmi se mohou stát nejen tzv. plátci DPH, včetně zastupujících členů skupin spojených osob registrovaných k DPH, ale i právnické osoby, jako jsou například veřejnoprávní instituce, státní orgány, orgány samosprávy a jiné, které jsou osobami identifikovanými k dani. Povinnost vykazovat data pro Intrastat může vzniknout také zpravodajským jednotkám, které mají sídlo v určitém státě EU, ale současně jsou osobami registrovanými k DPH v dalších státech Evropské unie, přestože zde nemají své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu. Povinnost vykazovat Intrastat v zemi kde je subjekt registrován k DPH vzniká právnickým i fyzickým osobám, pokud odeslaly zboží do jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského státu, a to v hodnotě dosahující prahu stanoveného v dané zemi pro vykazování údajů do Intrastatu.

Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do výkazů pro Intrastat je vždy právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu s partnerem z jiného členského státu, na jejímž základě došlo k odeslání nebo přijetí zboží.

Za takovou smlouvu nelze ovšem považovat smlouvu o přepravě zboží. Pokud se přijetí nebo odeslání zboží neuskutečňuje na základě smlouvy, je zpravodajskou jednotkou ta právnická nebo fyzická osoba, která odesílá, zajišťuje odeslání, přebírá nebo zajišťuje přijetí zboží. Povinnosti zpravodajské jednotky k uvedení údajů do Intrastatu vznikají také osobě, která si odesílá nebo přijímá zboží, kterého je vlastníkem a jehož odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou vlastnictví.

Údaje o odeslaném zboží, jehož dodání se musí uvést do přiznání k DPH, vykazuje do Intrastatu vždy jen ta zpravodajská jednotka, které vznikla povinnost uvedení údajů o daném zboží do přiznání k DPH. Podobně údaje o přijatém zboží, jehož pořízení se přiznává k DPH, vykazuje do Intrastatu ta zpravodajská jednotka, která má za povinnost přiznat jeho pořízení do přiznání k DPH. Přitom není rozhodující, vykazují-li se do přiznání k DPH údaje o zboží přímo jako jeho dodání nebo pořízení, nebo jsou sem uváděny spolu s poskytnutou službou nebo jako součást poskytované služby (například provedení práce na věci movité či zboží dodávané nebo nakupované s montáží).

Zpravodajskou jednotkou se tak například stává osoba, která údaje o odeslaném nebo přijatém zboží uvádí do přiznání o DPH s rozlišením, že se jedná o dodání zboží do jiného členského státu či o pořízení zboží z jiného členského státu, případně ta zpravodajská jednotka, která uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o poskytnutí prací na movité věci (zajišťuje nebo objednává si ve vztahu k partnerovi z jiného členského státu zpracování dle smlouvy) nebo se jinak podílí na odeslání nebo přijetí zboží na základě vztahu se zahraničním partnerem.

Zpravodajská jednotka však nevykazuje do Intrastatu údaje o přijatém zboží, pokud je pouze jeho příjemcem (adresátem), to znamená, že na její adresu je sice dopravováno zboží přímo z jiného členského státu, ale daňový doklad jí na takové zboží vystavuje prodávající (dodavatel) s tuzemským DIČ (nákup zboží v jiném členském státě nebo přemístění svého obchodního majetku z jiného členského státu provádí jiná osoba než adresát přijímaného zboží, ke kterému je zboží z jiného členského státu přímo dopraveno).

Stejně tak do Intrastatu nevykazuje údaje o odeslaném zboží jeho odesílatel (dodavatel), pokud je z jeho adresy sice zboží dopravováno přímo do jiného členského státu, ale daňový doklad prodávající vystavuje na kupujícího s tuzemským DIČ, ne na osobu z jiného členského státu (prodej zboží do zahraničí provádí jiná osoba než odesilatel).

Povinnost vykazování údajů do Intrastatu může zpravodajské jednotce vzniknout samostatně pro odeslané zboží, samostatně pro přijaté zboží nebo jak za odeslané, tak i za přijaté zboží současně. Proto některé zpravodajské jednotky mají povinnost vykazovat údaje do Intrastatu jen o odeslaném zboží, některé jen o přijatém zboží a jiné vykazují údaje o obou směrech pohybu zboží.

Údaje za předcházející období (před měsícem dosažení prahu pro vykazování) se již do Intrastatu zpětně nevykazují.

Vznikla-li zpravodajské jednotce v průběhu kalendářního roku povinnost vykazovat údaje do Intrastatu, trvá jí tato povinnost až do konce roku, v němž prahu pro vykazování v součtu za celý rok nedosáhla. Proto povinnost vykazování údajů do Intrastatu trvá zpravodajské jednotce nejméně ještě celý následující kalendářní rok po roce, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování.

Je to limit, který si zpravodajská jednotka musí sama počítat od začátku každého kalendářního roku (1. ledna) a nebo ode dne přidělení DIČ k DPH, a to zvlášť za vyvezené zboží do EU a zvlášť za dovezené zboží z EU.

Výše prahů je stanovena individuálně v každé zemi EU. Podle Nařízení č. 638/2004, musí být prahy v každém členském státě nastaveny tak, aby byly v Intrastatu vykázány údaje o nejméně 93% veškerého přijatého zboží a 97% veškerého odeslaného zboží. Do limitu prahu pro vykazování se počítají údaje o zboží, o kterém zpravodajská jednotka uvádí údaje do výkazu pro Intrastat nebo by je uváděla, pokud jí již povinnost vykazování údajů do Intrastatu dříve vznikla. Pro určení (výpočet) prahů pro vykazování lze k přepočtu z cizí měny použít směnné kurzy pro vedení účetnictví, pro přiznání k DPH nebo pro přepočet celní hodnoty.

Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, se tak určují na základě výsledků vlastního sledování zpravodajské jednotky. Je to celkový součet fakturované hodnoty, o kterém zpravodajská jednotka musí nebo by musela do Intrastatu vykazovat údaje v období od 1. ledna každého kalendářního roku anebo ode dne přidělení DIČ.

Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, si pro určení, kdy zpravodajské jednotce případně končí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží, musí zpravodajská jednotka také určit sama. V takovém případě se práh pro vykazování rovná celkovému součtu fakturované hodnoty všeho odeslaného nebo přijatého zboží, o kterém zpravodajská jednotka vykázala údaje do Intrastatu od 1. ledna do 31. prosince každého kalendářního roku.

Do výše prahu pro vykazování se proto započítávají nejen hodnoty nakupovaného nebo prodávaného zboží, ale například i hodnoty zboží vráceného nebo posílaného náhradou za původně chybně dodané, stejně jako zboží určeného ke zpracování dle smlouvy nebo vraceného ve formě zušlechtěných výrobků apod. Naopak do výše prahu se nepočítají údaje o zboží, které se do výkazu pro Intrastat vůbec neuvádějí, jako například o bezúplatných obchodních vzorcích, obalech, které mají vratný charakter, zboží určeném k opravě nebo údržbě atd.

Dojde-li k dosažení prahu pro vykazování odesláním nebo přijetím zboží v rozebraném stavu, výkazy pro Intrastat začne zpravodajská jednotka předávat příslušnému úřadu za měsíc, ve kterém odeslala nebo přijala poslední část rozebraného zboží. Ve Výkazu je třeba uvést celkovou hodnotu celého výrobku v rozebraném stavu, i když jeho skutečné odeslání nebo přijetí po částech probíhalo před vznikem povinnosti pro zpravodajskou jednotku uvádět údaje do Intrastatu. Hodnota zboží v rozebraném stavu, odeslaného nebo přijatého dříve než vznikla povinnost jeho vykázání do Intrastatu, tak vůbec neovlivňuje termín předání prvního výkazu pro Intrastat, i když by se jednalo o hodnotu převyšující stanovený práh pro vykazování.

Ukončení povinnosti vykazovat údaje do Intrastatu se týká zvlášť hlášení o vyvezeném zboží a zvlášť hlášení o dovezeném zboží. To znamená, že při ukončení povinnosti vykazovat Intrastat v jednom směru nedochází automaticky i ke zrušení povinnosti vykazovat údaje za druhý směr, ve kterém byl případně práh pro vykazování Intrastatu dosažen.

Zpravodajské jednotce končí také povinnost vykazování údajů do Intrastatu od měsíce následujícího po měsíci jejího zániku. Zánik zpravodajské jednotky a jejích povinností spojených s vykazováním údajů do Intrastatu je vázán na zánik DIČ k DPH. Při zrušení DIČ a přidělení nového se proto postupuje stejně, jako by zpravodajská jednotka zanikla a došlo by k vytvoření zpravodajské jednotky zcela nové, která začíná vykazovat údaje do Intrastatu až po dosažení prahu pro vykazování. Toto pravidlo je třeba uplatnit i při sloučení zpravodajské jednotky s jiným subjektem nebo při jejím rozdělení.

Při skupinové registraci k DPH postupují členové skupiny, jejichž DIČ nebude již dále používáno pro DPH, při vykazování Intrastatu stejně, jako kdyby došlo k jejich zrušení. Poslední Výkaz pro Intrastat odešlou nebo podají s dále nepoužívaným DIČ za měsíc předcházející měsíci vzniku dané skupiny nebo jejich vstupu do ní.

Lze shrnout, že povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu za přijaté anebo odeslané zboží má zpravodajská jednotka vždy do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování a ještě celý kalendářní rok následující. Po roce, ve kterém od jeho počátku zpravodajská jednotka prahu pro vykazování nedosáhla, jí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném anebo přijatém zboží končí a za leden následujícího roku již žádný Výkaz pro Intrastat nepředává. To samozřejmě za předpokladu, že již za leden znovu nedošlo k dosažení některého z prahů pro vykazování, případně i prahů obou.

Údaje do Intrastatu potom začne vykazovat až po dosažení prahu pro vykazování, jehož výši si začne počítat ode dne přidělení DIČ.

Při sloučení dvou nebo více zpravodajských jednotek se povinnost vykazování údajů do Intrastatu řídí podle DIČ, které bude nový sloučený subjekt používat.

Zpravodajská jednotka s novým DIČ začne vykazovat až po dosažení příslušného prahu pro vykazování.

Při převzetí DIČ některé ze slučujících se jednotek naváže nový sloučený subjekt na počítání prahu té zpravodajské jednotky, která dané DIČ používala dříve, nebo pokračuje dále ve vykazování, pokud se k tomuto DIČ povinnost uvádět údaje do Intrastatu již vázala.

1. ve kterém došlo k odeslání zboží do jiného členského státu nebo k přijetí zboží z jiného členského státu nebo

2. měsíc do kterého spadá datum zdanitelnému plnění pro účely DPH

Údaje o přijatém nebo odeslaném zboží je možné do výkazů pro Intrastatu uvádět souhrnně, po sečtení hodnotových a množstevních údajů za jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji. V praxi to znamená, že více řádků hlášení Intrastatu, které mají shodné parametry a liší se pouze údaji o množství, váze a ceně zboží, je možné sloučit do jednoho řádku. Předpisy některých zemí EU stanovují toto slučování údajů v hlášeních Intrastatu jako povinné a případné neprovedení kumulace hodnotí jako chybu v hlášení.

Některé členské státy delegují dohled nad Intrastatem na své daňové nebo celní orgány, jiné na národní banku nebo na statistický úřad. Ve většině zemí je možné podávat Intrastat pouze elektronicky pomocí určených aplikací. Obsah a rozsah údajů vyžadovaných uvádět do hlášení Intrastatu je také rozdílný země od země. Shodně se vykazují data o hodnotě, množství a hmotnosti zboží, zemi odeslání nebo původu a o zařazení pod kód kombinované nomenklatury.

Negativní hlášení Intrastatu se podává příslušnému úřadu zvlášť za dovoz zboží a zvlášť za jeho vývoz, ve stejných termínech a pomocí stejné programové aplikace jako pro běžné podání hlášení.

Pro měsíční hlášení Intrastatu je termín podání stanoven vždy v následujícím měsíci po měsíci, za který je hlášení podáváno. Termín pro podání Intrastatu v jednotlivých zemích EU je pak určen národním předpisem, většinou mezi 10. až 20. kalendářním (případně pracovním) dnem následujícího měsíce. Informace o termínech Intrastatu ve všech zemích EU naleznete zde.

Jednorázové výkazy předávané na tiskopisech v listinné podobě musí být podány tak, aby je příslušný úřad obdržel do stanoveného termínu pro řádné podání hlášení. Při zasílání poštou je třeba počítat s dobou, kterou pošta potřebuje na doručení. Za pozdní podání výkazu pro Intrastat je vždy odpovědná zpravodajská jednotka.

V podstatě existují dvě základní možnosti anebo jejich vzájemná kombinace. Buď je k dispozici speciální off-line aplikace(program), která po stažení umožní uživateli hlášení Intrastatu manuálně sestavit a odeslat. Nebo je to samé umožněno po přihlášení na webovou stánku příslušného úřadu. Obě možnosti (off-line aplikace i webové stránky) současně umožnují i nahrání (upload) hotového hlášení Intrastatu, ale ve stanovené struktuře dat a v předepsaném formátu. Případně je pomocí off-line aplikace hlášení pouze vytvářeno, a pro jeho odeslání je nutné ho následně nahrát a odeslat přes určenou webovou stránku. Zabezpečení přenosu dat je většinou provedeno přes přihlašovací údaje zpravodajské jednotky nebo jejího zástupce nebo pomocí elektronického certifikátu, vydaného schválenou certifikační autoritou.

K hlášením Intrastatu se nikdy nepřikládají žádné přílohy, jako jsou faktury, osvědčení, dodací listy apod. Tyto doklady si může zpravodajská jednotka založit do složky podaného výkazu, pro snazší průběh případné následné kontroly správnosti a úplnosti údajů vykázaných do hlášení Intrastatu.

Tím se nezbaví odpovědnosti za poskytování předepsaných informací, ale mohou si tím obchodování v rámci EU značně zjednodušit.

Zmocnění k vyhotovení a podání výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na vyžádání předložit příslušnému úřadu. Vzory plné moci nebo smlouvy k zastupování, ani forma, jak prokázat zmocnění nejsou stanoveny.

Rozsah zastupování je smluvní záležitostí mezi zpravodajskou jednotkou a jejím zástupcem. Přenesením činností spojených s prováděním Intrastatu na zástupce však nesnižuje plnou odpovědnost zpravodajské jednotky za řádné plnění povinností spojených s podáváním Intrastatu.

Zbožím se statusem Společenství je zboží:

úplně získané nebo vyrobené na území Společenství

zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné celním orgánem kteréhokoliv z členských států EU do volného oběhu

zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného v předchozích odstavcích.

(Viz též ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů).

Do Intrastatu se tak vykazují údaje o zboží, které nepodléhá celnímu dohledu, nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení, ani mu nebylo celními orgány přiděleno celně schválené určení spojené s jeho následným vývozem do třetí země.

Případy, které připouštějí předpisy EU a v nichž by se za určitých podmínek mohly do Intrastatu uvádět i údaje o zboží, které je propuštěno do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, se mohou vyskytnout jen zcela ojediněle a pouze při přijetí zboží z jiného členského státu, ve kterém bylo dané zboží propuštěno do některého z uvedených celních režimů a následně dočasně přijato v souladu s podmínkami daného režimu stanovenými propouštějícím celním orgánem.

Za zboží se považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie.

S výjimkou některých zvláštních druhů zboží a zvláštních pohybů zboží (lodě, letadla, zboží dodávané do lodí a letadel, mořské produkty, zařízení na volném moři a kosmické lodi) se do výkazů pro Intrastat uvádějí pouze údaje o zboží, které skutečně přestoupilo přes státní hranice, přičemž se nezdržuje v tomto státě pouze z důvodů přepravních.

Do výkazu pro Intrastat o odeslaní se uvádějí informace o zboží Společenství, které opustilo území dané země EU do jiného členského státu, a to i o zboží, které bylo v dané zemi propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, který se označuje v Intrastatu jako stát určení.

Do Výkazů pro Intrastat o odeslání zboží je nutné uvádět i údaje o zboží, které je vyváženo do třetí země a při opuštění dané země není ještě propuštěno do některého z vývozních celních režimů, protože toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě.

Při přijetí zboží se uvádějí do výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které vstoupilo na území dané země a není pod celním dohledem (není například v celním režimu tranzitu) a také není přes území dané země pouze prováženo.

Za přijaté zboží, které se musí vykázat do Intrastatu, se považuje i zboží dovezené ze třetí země, pokud bylo před přijetím v dané zemi, propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě. (ve kterém získalo status Společenství, případně tam bylo i vyměřeno clo). Zemí odeslání bude v tomto případě členský stát, ze kterého bylo zboží přímo dopraveno.

Zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu nemusí být pouze předmětem obchodních operací. Zpravodajská jednotka je povinna poskytovat do Intrastatu informace o zboží bez ohledu na to, zda je jeho dodání spojeno s finanční transakcí nebo jinou náhradou, či nikoliv. Stejně tak se do Intrastatu vykazují i údaje o zboží, jehož přijetí nebo odeslání není spojeno se změnou jeho vlastníka.

Do Výkazu pro Intrastat se uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí zboží, které je prodáváno osobám nebo nakupováno od osob, které nejsou vůbec registrované nebo identifikované k DPH, je-li prokazatelné a jednoznačné, že zboží bylo odeslané do jiného členského státu EU nebo přijaté z takového státu.

Vracení zboží a posílání náhradního zboží, například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru, v jakém je vracené nebo náhradní zboží skutečně dopravované. To znamená, že zboží přijaté z jiného členského státu EU z důvodů vrácení původně odeslaného zboží, nebo zboží přijaté jako náhrada za jiné původně přijaté zboží, se vykazují zásadně do výkazů pro Intrastat na přijetí zboží. Naopak zboží vracené z dané země do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu jako náhradní (za původně tam odeslané zboží), se vždy vykazuje do výkazů Intrastatu o odeslání zboží.

Pokud je vraceno zpět zboží v nezměněném stavu (nepřepracované), které bylo přijato nebo odesláno ve stejném kalendářním měsíci kdy došlo k jeho vrácení, je uvedení údajů o přijetí a zpětném odeslání nebo o odeslání a zpětném přijetí takového zboží do výkazů Intrastatu nepovinné.

Předmětem vykazování do Intrastatu jsou i pravidelné dodávky novin, časopisů a podobných periodik, i když je za ně úhrada prováděna předplatitelským způsobem. Do Výkazu pro Intrastat se vykazuje přijetí těchto předplacených periodik vždy za měsíc, ve kterém byly skutečně obdrženy. Odeslání předplacených periodik se vykazuje vždy za referenční období, ve kterém byly odeslány odběrateli.

Do Intrastatu se tak vykazují údaje zejména o následujícím zboží přijatém z jiného členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu EU:

nakupovaném a prodávaném

určeném ke zpracování dle smlouvy (k zušlechtění) a vraceném po zpracování dle smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací - v rámci finančního leasingu

v souvislosti s vyřizováním reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží

dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování

dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací

dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu

v rámci dodávek do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů, včetně tzv. call of stock

v souvislosti s jeho pouhým uskladněním, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi

k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců (například zboží bezplatně zapůjčené na dobu delší než 2 roky nebo zboží na operativní leasing delší než dva roky)

jedná-li se o obchodní majetek přemísťovaný z jiného členského státu nebo do jiného členského státu EU.

To platí i v případě, kdy se jedná o zboží jehož prodej a nákup je zprostředkováván subjektem se sídlem v dané zemi. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze změny ekonomického vlastnictví letadel a lodí (jejich nákupy, prodeje, pronájmy nebo zapůjčení s právem využívat výhod a nést rizika s jejich používáním), poskytování zásob na lodě a letadla a dodávky do a ze zařízení na volném moři, obchod s mořskými produkty, a obchod související s kosmickými loděmi.

Do výkazů Intrastatu o přijetí, se v dané zemi EU nevykazuje zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v přímo v dané zemi EU. To je zboží, které se musí předkládat k provedení celního řízení celnímu úřadu a většinou se při přestupu státní hranice nachází v celním režimu tranzitu.

Do výkazů Intrastatu o odeslání, se také v dané zemi EU nevykazuje zboží vyvážené do třetí země, které je propuštěno celními orgány této země do vývozního celního režimu.

Stejně tak se do výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které území některého státu pouze tranzituje, to znamená, že přes toto území pouze projíždí z důvodů dopravních. Nachází-li se v době tohoto tranzitu zboží pod celním dohledem (například je propuštěné do celního režimu tranzitu) nebo se jedná o zboží Společenství tranzitující přes daný stát bez celního dohledu pouze z přepravních důvodů není rozhodující.

Do výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijatém z území, které není součástí území Společenství podle Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, nebo i když jsou součástí území Společenství, tato směrnice se na ně také nevztahuje a v souladu s ustanovením článku 206 nařízení Komise (EHS) č 2454/93 se při obchodu se zbožím Společenství s ;těmito územími používá cení prohlášení, podobně jako při vývozu nebo dovozu zboží ve vztahu k třetím zemím. Jedná se o tato území:
Kanárské ostrovy Francouzské zámořské departementy (Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana)
Normanské ostrovy
Hora Athos
Alandy
Ostrov Helgoland
Území Büsingen
Ceuta
Melilla
Livigno Campione d´Italia
Italské vody jezera Lugano

a) měnové zlato;
b) platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, včetně prostředků, které jsou platbami za služby (například poštovné daně, uživatelské poplatky);
c) zboží pro přechodné použití či po něm, při splnění všech následujících podmínek: 1. není plánováno či uskutečněno žádné jeho přepracování, 2. předpokládaná doba jeho přechodného použití není delší než 24 měsíců, 3. odeslání nebo přijetí tohoto zboží se nepřiznává k DPH jako jeho dodání nebo pořízení;
d) zboží, které se pohybuje (dopravuje) mezi danou zemí EU a mezinárodními organizacemi, zastupitelskými orgány a národními ozbrojenými silami umístěnými v jiných členských státech;
e) zboží, které si odesílají a přijímají mezinárodní organizace, zastupitelské orgány a národní ozbrojené síly cizích států, které hostí daná země EU;
f) zboží použité jako nosiče informací (např. s nahraným softwarem), které jsou vyvinuté a zpracované na zakázku odběratele nebo nejsou předmětem obchodních transakcí, případně se jedná o doplňky předešlých dodávek, jako jsou třeba aktualizace, u kterých není příjemci toto zboží fakturováno (například flash disky, DVD, CD, filmy, plány, nebo audio a video kazety);
g) software stahovaný z internetu nebo dodávaný elektronicky e-mailem;
h) bezplatné dodávky reklamního materiálu a obchodních vzorků;
i) bezplatné dodávky zboží, které samo o sobě není předmětem obchodní transakce, jestliže jediným účelem jeho přijetí nebo odeslání je příprava nebo podpora následné obchodní transakce;
j) zboží pro opravu a po ní, a s touto opravou související náhradní díly. Oprava zahrnuje uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem operace je prosté udržení zboží v provozuschopném stavu; to může zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale žádným způsobem nemění povahu zboží;
k) dopravní prostředky, které při výkonu své činnosti překračují státní hranici.

Zda si má zpravodajská jednotka uchovávat výkazy v elektronické formě nebo na výpisech z elektronicky předaných výkazů či na kopiích tiskopisů odevzdaných dokladů použitých při jednorázovém vykazování, není stanoveno.

Ačkoliv to není stanoveno žádným předpisem, je často výhodné si k podaným výkazům Intrastatu zálohovat kopie dokladů, podle kterých lze následně prokázat správnost údajů uvedených v těchto výkazech. Může to významně přispět k usnadnění a urychlení případné následné kontroly výkazů pro Intrastat, kterou mohou příslušné úřady provádět.